Ozvěny z Opletalky

Marta Nachtmannová, absolventka ISS FSV UK, v současné době v Dánsku, mě upozornila na animovanou vizualizaci vzniku finanční krize Crisis of Credit. Je to dílo vydařené nejen po estetické, ale i obsahové stránce. Jednoduše, slovem, obrázkem, textem a s příklady totiž vysvětluje, co se do médií začalo drát v létě 2008.

Na světlo se dostalo zjištění, že finanční svět podlehl kouzlu amerických hypoték. Následovaly ztráty účetní velkých finančních institucí a první státní intervence. V Americe pak naplno propukla ekonomická krize, která s sebou nakonec stáhla Evropu, která Českou republika nenechala stát opodál.

Vím ještě o jednom dobrém textu na téma kořenů finanční krize. Je jím PDF dokument Demystifying the Credit Crunch: A Primer and Glossary z dílny Private Equity Council. Dozvíte se v něm v podstatě to samé, co ve výše uvedeném videu, ale dostanete se až ke konkrétním pojmům, jako jsou, uvedeno zkratkami, CDO, ABS, MBS, subprime, SPV, ARM a tak podobně.

Nakonec uvedu ještě třetí odkaz, a to na článek Milana Zeleného, profesora ekonomie, World financial crisis has long roots, jehož hlavní zprávou je, že “It all started with the Community Reinvestment Act (CRA).” To zní podobně jako úvodní písnička (YouTube) populárního seriálu The Big Bang Theory: “It all started with a big BANG!”

CRA requires banks to offer credit throughout their entire market area and prohibits them from targeting only wealthier neighborhoods. In 1995, as a result of urging from President Bill Clinton, the CRA regulations were radically changed. The banks were forced to pressure their subsidiaries and non-CRA institutions into loosening their lending criteria and standards. The Clinton Revision further allowed the securitization of CRA loans containing subprime mortgages. This intentional loosening of underwriting standards was clearly a time bomb waiting to explode. (Milan Zelený)

Myslíte jako Milan Zelený, že právě CRA je Bang! finanční krize?

Greenspan svou obranu zahajuje na první pohled smysluplným argumentem. Tvrdí, že krátkodobé úroky, za které FED půjčuje peníze bankám, nevysvětlují růst cen na americkém realitním trhu. Ten je daleko lépe vysvětlen cenou hypoték, tedy jejich úrokovou mírou. Dejme tomu, že tenhle argument dává smysl, proč by měla overnight interest rate Fedu nějak ovlivňovat realitní trh? Na první pohled s ním nemá absolutně nic společného, ale …

Hned v dalším odstavci Greenspan píše, že mezi lety 1971 až 2002 se krátkodobá úroková míra FEDu a úroková míra hypoték pohybovaly dohromady. To znamená, že v tomto období svými úrokovými mírami FED ovlivňoval ceny hypoték, a tím ceny realit. Levné peníze a očekávání levných peněz od FEDu zkrátka v kompetitivním bankovnictví vedly k poklesu ceny produktu, v našem případě hypoték. Potom ale úvodní argument nedává smysl.

Po roce 2002, tedy v období, kdy vznikala bublina na realitním trhu, se korelace mezi krátkodobou úrokovou mírou a úrokovou mírou hypoték měla ztratit:

Úrokové míry FEDu a úrokové míry hypoték (klikni pro zvětšení)

Greenspan ve svém článku ale zapomíná (nebo zamlčuje) zásadní aspekt. Všechny své vývody staví na hypotékách s fixovanou úrokovou mírou. Ty však nejsou jediným produktem na trhu. Existují také hypotéky s flexibilní úrokovou mírou (ARM, Adjustable Rate Mortgages). Právě při porovnání ceny (úrokové míry) ARM s úrokovou mírou FEDu zjišťujeme výrazný společný pohyb obou ukazatelů. Cena ARM spadla ze 7 % v roce 2000 na 4 % v roce 2004. Myslím, že lidé si obecně neuvědomují rizika spojené s produkty jako ARM a 4% úroku (který může velmi snadno vyletět) těžko odolávají. To vidíme i na datech: podíl ARM na trhu vzrostl z 11 % v roce 1998 na 33 % v roce 2004. Jelikož jsou ARM a tradiční hypotéky substituty, můžeme přičíst pouze část tohoto nárůstu přilákání nových zákazníků. Kolik těchto “nových zákazníků” bylo a do jaké míry FED skutečně přiživil bublinu na hypotéčním trhu zůstává otázkou. To, že ji přiživil, je však bez diskuze.